Obsah článku
Říká se tomu peněženka. Jenže uvnitř máte několik peněženek. Každá peněženka má nekonečně adres. A k tomu ještě existují skryté peněženky, o kterých na první pohled neví ani ta nadřazená peněženka. V článku si vysvětlíme, co je co.
Pro vysvětlení používám Trezor, protože je to v Česku jasná jednička, ale stejná logika platí pro každou hardwarovou (Ledger, Coldcard, Jade) i softwarovou peněženku (Blockstream, Sparrow nebo Electrum).
Tři základní úrovně
Než půjdeme do detailu, popišme si různé úrovně systému, na které každý držitel bitcoinu narazí:
- Peněženka jako zařízení – fyzický hardware, případně aplikace v počítači nebo mobilu, která chrání privátní klíče, které prokazují vlastnictví bitcoinu
- Peněženka (viditelná nebo skrytá) – Trezor obsahuje standardně uvnitř jedno „rozhraní“, které není třeba nijak nazývat. Umí ale vygenerovat i skryté peněženky a pak máte peněženku v peněžence
- Účet – v každé peněžence, může být několik účtů
- Bitcoinová adresa – zjednodušeně řešeno něco jako číslo účtu v bance, na které lze poslat bitcoin. Ale nemá to nic společného s účty v Trezoru. Každá peněženka může generovat nekonečně mnoho adres.
Hardwarová či softwarová peněženka
U těchto zařízení či aplikací je použití slova peněženka asi nejsprávnější. Lidé jsou zvyklí představit si pod slovem peněženka nějaký fyzický předmět, do kterého ukládají peníze. Bitcoinová peněženka jako je třeba Trezor splňuje tuto definici poměrně přesně – je to nějaká fyzická věc, do které si posíláte bitcoiny a máte je tam v bezpečí. Odborník namítne, že to není pravda, že v Trezoru žádné bitcoiny nejsou a má pravdu. Ale běžné uživatele technikálie nezajímají. Je to podobné, jako když běžně tvrdíme, že máme na kartě třeba pět tisíc. Ale většina lidí doufám tuší, že na té kartě nic není, že karta jen umožňuje bezpečně předat informaci, že mám právo utratit pět tisíc, protože je opravdu někde v bance mám. S Trezorem či jinou peněženkou je to to samé – pouze umožňuje podepsat transakci a odeslat bitcoin na jinou adresu.
Zjednodušeně řečeno je tedy hardwarová i softwarová peněženka jen podepisovač transakcí.
Peněženky a účty v peněžence
Už podle nadpisu této části je vidět, že tady začíná občas zmatek. Běžně se můžete setkat s tím, že vám někdo poradí, abyste si udělali v Trezoru druhou peněženku, pokud například chcete oddělit bitcoiny z různých zdrojů, spoříte každému dítěti samostatně a podobně. A dokonce si můžete vytvořit skrytou peněženku, která není v Trezoru na první pohled vidět. A tady se to začíná komplikovat, protože máte peněženku v peněžence a laik se může jednoduše ztratit.
Ve výchozí i skryté peněžence v Trezoru lze vytvářet účty, ale i u nich se můžete setkat s tím, že o nich lidé mluví jako o peněžence. Názvosloví v Trezoru naštěstí v tomto případě ale opravdu mluví o účtech.
Kdy použít skrytou peněženku vysvětluje samostatný článek. Kdy a jak používat účty si vysvětlíme zde. Účty slouží k tomu, když chceme mít v peněžence lepší přehled a kontrolu nad tím, které prostředky jsou které. Prostředky na různých účtech spolu navenek nemají nic společného a pokud mezi nimi neuděláte transakci nebo jinak neprozradíte jejich spojení, nejde v blockchainu poznat, že patří jedné osobně. Příklady využití:
- oddělení KYC a noKYC bitcoinů
- spoření na různé účely (obdoba papírových obálek „na auto“, „na dovolenou“ a podobně
- spoření pro děti, kde každé má svůj účet
Účty lze zakládat jak ve výchozí a vždy viditelné peněžence, tak v té skryté. Záleží jen na vás, jako moc chcete prostředky oddělit a skrýt. Hlavní rozdíl je v tom, že účty vidíte okamžitě po odemčení peněženky. Skrytou peněženku na první pohled nevidíte.
Důležité upozornění: všechny peněženky a jejich účty v jednom fyzickém Trezoru, vycházejí z jednoho recovery seedu, takže ten, kdo ovládá Trezor, ovládá i vše v něm. Nejde tedy například spořit dítěti a pak mu v osmnácti letech předat skrytou peněženku nebo účet. To by šlo udělat jedině v případě, že budete spořit do samostatné peněženky v tom primárním významu, tj. do samostatného Trezoru, Blockstreamu a podobně. Samozřejmě ale není problém prostředky ze spořicí peněženky přeposlat potomkovi na jeho Trezor, až dovrší věk, ve kterém mu chcete spoření předat.
Adresa – číslo účtu pro zaslání bitcoinů
Bitcoinová adresa je řetězec znaků, který sdělíte tomu, kdo vám chce poslat bitcoin. Vypadá například takto: bc1qhkdx0g90w6fmn85v3ex0z4qfrx30j50jj9agzl. Občas se i u adresy můžete setkat s označním peněženka, ale naštěstí je to spíše výjimečně.
Každá peněženka umí generovat nekonečně adres, nefunguje to tedy jako v bance, že máte jedno číslu účtu. Dobré peněženky vám pro každou transakci vždy nabídnou novou adresu. A není to chyba, je to záměr. Bitcoin totiž funguje tak, že znovu použitá adresa odhaluje část vaší finanční historie a opakované používání adres je potenciální problém i po nástupu kvantových počítačů. Nová adresa pro každou platbu je nejjednodušší ochrana jak před kvantovými počítači v budoucnu, tak před slídíly ve vaší transakční historii.
Nemusíte se bát, že byste se v desítkách či stovkách adres nevyznali. Trezor Suite vám vše ukazuje jako jeden zůstatek. Lépe řečeno ukazuje jeden zůstatek za celý účet. Pokud použijete více účtů nebo peněženek, musíte si je sečíst ručně.
Obrázek za tisíc slov
Celé je to asi nejlépe pochopitelné z obrázku, kde je vidět posloupnost Peneženka Trezor -> výchozí či skrytá peněženka -> účet -> adresy
Závěr
V běžné mluvě se obvykle peněženkou rozumí Trezor, Ledger, Blockstream, Bitlifi (u LN to tak komplikované není) a podobně. V těchto peněženkách jsou pak nejčastěji účty a v nich jednotlivé adresy. Lehké zmatení přijde v případě použití skryté peněženky, protože pak mluvíme o peněžence v peněžence. Ale tenhle jazykový oříšek asi nemá řešení. Pokud skryté peněženky nepoužíváte, je názvosloví poměrně jasné.