Stablecoin je virtuální mince, která by jak už z názvu plyne měla být stabilní, tj. její kurz k fiat měnám by se neměl měnit.

K čemu je dobrý stablecoin

Stablecoiny slouží jako jakýsi most mezi světem tradičních peněz a kryptoměn. Mají všechny výhody kryptoměn, jako jsou třeba rychlé přesuny za minimální poplatek po celém světě a zároveň se snaží eliminovat nevýhodu vysoké volatility. Pokud potřebujete mít peníze připravené na obchody třeba na burze, potřebujete je tam mít v něčem, co dnes stojí jeden dolar a bude to jeden dolar stát i za týden. Zatím jsme totiž stále zvyklí počítat ve fiat měnách, konkrétně hlavně v dolaru. Bitcoin maximalista jistě namítne, že stablecoiny nepotřebuje, že jeden bitcoin je stále jeden bitcoin a jaký je kurz k fiat měnám je nepodstatné, ale většina lidí to takto zatím nevnímá.

Není asi náhoda, že většina burz má nejvíce obchodních párů vůči nějakému stable coinu a až pak jsou páry s BTC. Pro uživatele i burzy je daleko jednodušší neoperovat vůbec s fiatem, protože se vyhnout spoustě regulací a povinností. Jsou dokonce burzy, kam vůbec fiat měny nedostanete, musíte si tam už rovnou poslat nějakou kryptoměnu. Velké burzy jako Binance nebo Coinbase vám sice umožní nabít fiat měny, ale automaticky vám je otáčí do stablecoinu a zpět do fiatu to dostanete až když z burzy chcete odejít. Dokud obchodujete, nakupujete za stablecoin a prodáváte za stablecoin. Pokud je špatná doba na trading, zaparkujete své peníze ve stablecoinu a je vám jedno, že krypto padá.

Stablecoiny kryté reálnými aktivy

Existují v zásadě dva druhy stablecoinů. Prvním jsou ty, které jsou kryté nějakýmí reálnými aktivy, nejčastěji přímo americkým dolarem (někdy doplněné dluhopisy a podobnými aktivy). To funguje tak, že firmě stojící za daným stablecoinem dáte svých 100 dolarů a ona vám vytvoří 100 virtuálních stable mincí. Pokud jí přinesete 100 stablecoinů zpět, vymění vám je za 100 skutečných dolarů. V ideálním světě by tak mělo existovat jen tolik mincí stablecoinu, kolik leží v trezorech skutečných dolarů. 

Nejznámějšími a největšími jsou tyto tři, všechny v top 10 na Coinmarketcap:

1. USDT (Tether)

Třetí největší kryptoměna podle Coinmarketcap, v oběhu je okolo 72 miliard mincí (dolarů). Obchodní páry vůči USDT najdete na většině burz. Tether se stal prakticky standardem.

V průběhu let se často spekulovalo o pravdivosti tvrzení společnosti Tether o jejich dolarových rezervách. Firma byla opakovaně pokutována za zavádějící prohlášení kolem stavu svého účetnictví. Přestože se nikdy žádná obvinění nepotvrdila, pochybnosti čas od času vyplavou na povrch a stále dokola se to řeší. Nicméně většina lidí z oboru uznává, že Tether je už svým způsobem „too big to fail“.

2. USDC

Hned za USDT je na čtvrtém místě podle kapitalizace USDC. V oběhu je přes 53 miliard mincí (dolarů). Tento stablecoin byl spuštěn v září 2018.

Každá jednotka této kryptoměny v oběhu je kryta 1 USD, který je držen v rezervě v kombinaci hotovosti a krátkodobých dluhopisů amerického ministerstva financí. Konsorcium Centre, které za tímto stablecoinem stojí, má dva zakládající členy – společnost Circle, která poskytuje peer-to-peer platební služby a burzu Coinbase

Podpora webu

Líbí se vám článek? Podpořte Bitcoinvkapse.cz libovolnou částkou. Pošlete pár satoshi přes Lightning Network nebo použijte starou dobrou kartu a fiat peníze :) Podpořím tě.

Na rozdíl od svého konkurenta USDT nebyl USDC nikdy obviněn z žádného pochybení. Jeho dobrá pověst vede k tomu, že USDC neustále roste a stahuje náskok USDT.

3. BUSD (Binance USD)

Šesté místo dle Coinmarketcap patří třetímu velkému stablecoinu, za kterým stojí další burza – Binance. Jeho kapitalizace je 18 miliard dolarů.

Stejně jako USDC i ekosystém BUSD v uplynulém roce exponenciálně rostl. Tržní kapitalizace vzrostla z přibližně 1 miliardy USD na začátku roku 2021 na více než 14,6 miliardy USD na konci roku 2021. To z něj dělá třetí největší stablecoin podle tržní kapitalizace. Jeho růst je z velké části způsoben masivním přijetím ze strany uživatelů, protože peněženky, obchodní platformy i různé služby začaly BUSD hojně podporovat. A taky když za něčím stojí Binance, tak je to znát.

DAI

Čtvrtý nějvětší stablecoin, 11. místo na Coinmarketcap, kapitalizace 7 miliard dolarů a trochu jiný způsob krytí.

DAI je stablecoin založený na Ethereu, jehož vydávání a vývoj je řízen protokolem Maker a decentralizovanou autonomní organizací MakerDAO. Cena DAI je měkce vázána na americký dolar a je zajištěna směsí dalších kryptoměn, které jsou ukládány do inteligentních smluv při každém „tisku“ nového DAI.

To zjednodušeně řečeno v praxi znamená, že pokud kdokoliv chce „vytisknout“ DAI, zamkne do chytrého kontraktu nějakou podporovanou kryptoměnu a za to se mu vytiskne DAI. Pochopitelně to nefunguje tak, že vložíte krypto za 100 dolarů a můžete si vzít 100 DAI, poměr je obvykle daleko nižší proto, aby při poklesu zamčené měny nedošlo ke kolapsu systému. Nemůže se stát, že v chytrém kontraktu je zamčeno něco, co má najednou hodnotu jen 70 dolarů a vy dále máte 100 DAI. Proto to funguje tak, že si můžete vytisknout méně – třeba 50 DAI za 100 zamčených dolarů (jejich ekvivalentu v kryptoměně). Když daná kryptoměna padá a blíží se k 50 dolarům, musíte dodat další zástavu (kolateral).

Výše popsané platí jen pro ty, co emitují nové DAI. Běžný uživatel, který chce z nějakého důvodu držet DAI, si ho může normálně koupit na burze a princip jeho vzniku ho nemusí zajímat (ale je užitečné vědět jak to funguje).

Algoritmické stablecoiny

Přes DAI, který je vázán na dolar jen měkce a chytré algoritmy u něj hrají také svoji podstatnou roli, jsme se dostali k algoritmickému stablecoinu. Jeho myšlenka je jednoduchá – vytvoří se stablecoin, k němu nějaký další token a jejich vzájemné tištění a spalování udrží stablecoin v kurzu 1:1 k dolaru.

Funguje to hodně zjednodušeně tak, že máme nějaký token AAA, který se volně obchoduje na trhu a jeho kurz kolísá jako jakákoliv jiný kryptoměna. Pokud si chcete „vytisknout“ stablecoin, musíme za něj zaplatit tokenem AAA a ten si musíme opatřit na burze za tržní kurz. Pokud se na burzách prodává AAA za 0,1 dolaru, zaplatíte za jeden stablecoin 10 AAA. Pokud cena tokenu AAA klesne a za jeden stablecoin jich dostaneme 15, začnou obchodníci měnit stablecoin za tokeny AAA a tím zase kurz stlačují dolů až se stane to, že stablecoin se dá koupit jen za 9 tokenů. Hra se otáčí a lidé nakupují stablecoin ve slevě. Tímto koloběhem se drží kurz algoritmického stablecoinu na jednom dolaru. Celé je to samozřejmě daleko složitější, ale pro základní představu to stačí.

Myšlenka asi skvělá, teoreticky to musí fungovat, jenže lidé dělají chyby a nedávný epický fail stablecoinu UST, resp. mince LUNA to všem ukázal. Celá výše popsaná myšlenka zhavarovala na tom, že algoritmy nedokázaly udržet UST na ceně 1 USD a celé to ve spirále skončilo obrovským krachem. UST šel tuším na 20 centů a LUNA ze 100 dolarů na něco, co má za desetinnou čárkou čtyři nuly a pak teprve číslo.

Možná ale fungovaly algoritmy dobře, spekuluje se totiž o tom, že to celé byl předem připravený podvod (záhadně se tam ztratily bitcoiny za několik miliard). Jestli to tak bylo, se ale dozvíme asi až za několik měsíců nebo i let. Pokud vás pád Terra Luna zajímá, doporučuji poslechnout si popis celého případu v podcastu Kryptokec. Lepší vysvětlení toho, co se stalo, jsem nikde jinde neslyšel (nečetl).

Závěr

Bez stablecoinů se neobejdete při aktivnějším obchodování na burzách. Pokud potřebujete ve stablecoinu držet větší sumy peněz, je rozumné použít některý z top 3, případně u hodně velkých částek rozložit riziko do více stablecoinů.

Algoritmické stablecoiny mají po pádu Terra Luna pořádně pošramocené jméno a tak se zdá, že minimálně nějaký čas budou trhu dále vládnout stablecoiny kryté starým dobrým dolarem.

Pokud netradujete na burzách a jen si občas koupíte či prodáte bitcoin, nepotřebujete se stablecoiny přijít do styku.

Čtěte dále: